Is Wrestling Rocknroll?

Darren Arofonsky (známý svými dřívějšími filmy Pí, Requiem za sen a Fontána) opět dokázal, že je velmi nadaným, relativně mladým režisérem, který si dokáže poradit téměř s každou tematikou. O jeho autorství není pochyb a začíná si budovat svou režisérskou "vyzáž".
Svědčí o tom i jeho filmová novinka běžící čerstvě v českých kinech - Wrestler. Jelikož sportovní filmy nemám příliš v lásce, poněkud jsem se obával toho, že po shlédnutí filmu budu zklamán. Velmi brzy jsem však byl vyveden z omylu. První třetina se sice nese ve sportovním duchu, a to hlavně tím, že je představován Wrestling jako takový, ovšem brzy zjistíte, že sport je zde jen na pozadí.
Ústředním tématem filmu Wrestler je dvojice pojmů stojících proti sobě (někdo by snad řekl "jdoucích spolu") - života a smrti. The Ram (Mickey Rourke) je dosluhující zápasník tohoto zvláštního sportu. Před dvaceti lety si prožil období své slávy, nyní už je starý a projevuje se to jak na jeho stavu fyzickém, tak i psychickém. Po infarktu je mu řečeno, že už nemůže dále pokračovat ve svých předchozích aktivitách. Ram začíná zjišťovat, že je v životě sám - nemá přátelé, na které by se mohl spolehnout a nemá ani rodinu. Jedinou přítelkyní je tanečnice z baru, za kterou často chodí a jediným členem rodiny je jeho dcera, se kterou se od jejího narození téměř nevídal. The Ram se na obě snaží zapůsobit, je to však marné - jedna se ho obává, druhou až příliš po celý život opomíjel. Nakonec zjišťuje, že to jediné co v životě má je Wrestling. Začne se tak připravovat na svůj poslední zápas...
Hlavní zápletka zní sice trochu banálně, ale takto to bývá ve filmech velmi často, a to i v takových, které bych se neobával označit za vynikající. Film Wrestler si vás získá hlavně třemi věcmi - dokonalým výkonem M. Rourka, perfektní hudbou a téměř dokonalou atmosférou dokreslující děj. M. Rourke podle mého názoru měl získat oscara za herecký výkon, protože takto velkolepý výstup se příliš často nevidí (ačkoli je pravda, že tato role byla napsána přímo pro něj - často se zdá, jako by ani nehrál...prostě žije!). Hudba zde sice není příliš tvůrčí, ale Rocknroll osmdesátých let se zde opravdu skvěle vyjímá (a na "Cobain pussy" jen tak nezapomenu :)). Zvláštní atmosféra filmu je v podstatě režisérským doprovodem pana Arafonského.
Tímto filmem si podle mě Darren plně zaslouží titul Autor. Dobrý režisér není jen řemeslníkem, který produkuje (tak jako 95% Hollywoodu), ale musí být i uměleckým autorem. Pokud jim je, jeho autorství se na filmu vždy projeví. Tak při sledování dalšího jeho díla nebudu muset ani znát jméno řežiséra a přesto poznám, čí dílo to je. Mr. Arafonsky se pomalu do těchto kolejí začíná dostávat a myslím si, že nám v budoucnu ještě předvede, co v něm je...
90%